Kniholov za září


Ahoj všem!


Vítejte u zářijových přírůstků. Myslela jsem si... doufala jsem- byla jsem přesvědčená, že jich moc nebude. Oproti červenci nebo srpnu jich skutečně tolik není. Je jich "jenom" šestnáct. Ale to nevadí. Mně rozhodně ne. 😀 

Tak třeba Píseň zimy. Jeden z mála recenzních výtisků (přesněji řečeno ze dvou), které mi za tenhle měsíc obohatily knihovnu. Ačkoli zrovna Píseň zimy se u mě moc dlouho neohřeje. Recenzi mám už napsanou, jen musí nejdřív vyjít na Zeedee. A taky mám pro vás dobrou zprávu: přišla mi 2x, takže si budete moct o jeden kousek brzy zasoutěžit.   

Přečteno za září


Krásné pondělí,  (jestli něco takového existuje) 


vítám vás u zářijového Přečtena. Teď by to ještě chtělo to za srpen... ale jakože jsem nic neřekla. Na začátku měsíce jsem dočetla Střídavou péči pro kukačku od Pavla Brycze, kterou jsem měla rozečtenou z Dne nepřečtených knih. Bavila mě, četla se dobře, ale hlubší dojem nezanechala. Taky jsem moc nepobrala ten konec. Tedy, přesněji řečeno... poslední odstavec konce. Přišlo mi, že knížka je psaná s jistým nádechem ironie a možná i trochu absurdna (ačkoliv si nejsem jistá, jestli to vystihuje to, co chci říct... asi moc ne). Co do přitaženosti za vlasy některých situací bych ji přirovnala třeba ke Stoletému staříkovi od Jonase Jonassona, ať máte zhruba představu. Nicméně co jsem chtěla říct: prostě mi to "cosi jako hluboké zamyšlení nad dnešní společností" v závěru nesedlo k celkovému vyznění zbytku příběhu.  3*

Hořící měsíc

Lilly Swansonovou právě potkala noční můra všech nevěst: na poslední chvíli si to rozmyslel. Prakticky za pět minut dvanáct. Nechal jenom ten proklatý vzkaz. Promiň, nemůžu. Nic víc. Ve vedlejší místnosti sedí pět set hostů. A za chvíli jim dojde, že se něco hodně, ale opravdu hodně podělalo. Třeba že se vypařil ženich. Kdyby Lillyin pohled dokázal podpalovat, hořel by pravděpodobně nejen ten zatracený papírek…

Věříte na duchy?

Věříte na duchy? Pro jednoho rouhačská a nepřípustná otázka, pro jiného jasná věc (Ano, věřím!). Pro Sylvii denní realita… Její rodiče jsou totiž krotitelé duchů- ehm, démonologové, jsem chtěla říct. Pořádají přednášky po celých Spojených státech a Sylvii i s její o čtyři roky starší sestrou Rose berou s sebou. Ale nebylo tomu tak vždy… Dřív je nechávali doma. Na dny, kdy byli pryč, vždy zajistili hlídání. Jenže každá chůva si u Rose prošla očistcem. Snažila se tak rodiče dotlačit k tomu, aby je nechávali doma samotné. Což se jí, jak už víme, nepovedlo…

Kniholov za srpen


Ahoj všem! 

Vítám vás u nového Kniholovu, tentokrát již aktuálního. Ještě začátkem měsíce jsem byla přesvědčená, že takové množství jako v červenci (31) to rozhodně nebude. A jako... vlastně jsem měla pravdu. Třicet jedna jich není. Je jich jednadvacet. Ale! Na svou omluvu bych chtěla říct, že drtivá většina je z LK. Něco jsem vyhrála a jedna je z výměny s Medvědářkou. Za plnou cenu je tak vlastně jenom Růže a dýka. Najednou to nezní tak děsivě, že?

Začnu úlovky z LK. Jako první mi ve spárech skončila Alchymie věčnosti, kterou jsem objevila díky Bookoholic Kubovi. A když už, tak rovnou oba díly. Alchymii mám v tuhle chvíli přečtenou, a Nejistý zítřek zatím po několika prvních stránkách zanedbávám kvůli restům na blog, které se mi nahromadily za srpen.

Používá technologii služby Blogger.