Pohřbená pravda chce na světlo

Do červeného má trochu daleko...
Nový případ Jeffersona Taytea ze začátku vypadá úplně obyčejně. Jeho nová klientka se před nedávnem dozvěděla, že byla adoptovaná, a tak přišla za Taytem, zda by jí skrz rodokmen pomohl vypátrat její pravou matku. Jediné pojítko, které má k dispozici, představuje starý červený kufřík, který jí nedávno záhadně došel. Právě kufřík byl tím, co Taytea na případu od začátku zaujalo. Pouští se do pátrání a postupně odhaluje příběh šestnáctileté Meny, který byl všechno, jen ne šťastný…

„Orchestr spustil Stardust a ona vnímala, jak si ji Danny přivinul blíž. Měla pocit, že se ocitla v hollywoodském filmu a je připravená ukrást si první polibek na plátně. Melodie ji nadzvedla a strhla s sebou.“ (Str. 78)

– Jé, Stardust! Ten mám hrozně ráda! Ikdyž tady byl asi myšlen nějaký jiný… 


Hluboký hrob je druhým dílem série genealogických thrillerů britského spisovatele Steva Robinsona s Jeffersonem Taytem v hlavní roli. Má 286 stran a vyšel v Mystery Press. Což mi připomíná… ještě jednou chci Mystery Pressu moc poděkovat, že mi knihu poslali. Udělali jste mi obrovskou radost! Hluboký hrob je sice až druhým dílem, ale když se vám dostane do ruky jako první, vůbec ničemu to nebude vadit, žádné detaily předchozího případu se nedozvíte. Což se jindy říct nedá. Historická linka je zde zastoupena v podstatně větší míře, než jak tomu bylo u Stop v krvi. Tentokrát se v ní podíváme do roku 1944. Rysem spojujícím obě knihy je značné mládí hlavních hrdinek. A jejich nešťastný osud. Řekla bych, že v Hlubokém hrobě byl ještě pohnutější než v předchozím díle. Takže si připravte kapesníčky… zcela vážně. Přiznám se, že jsem moc nevěřila, když nakladatelství na svém fb psalo, že je kniha rozbrečela. „Mě určitě ne…“ říkala jsem si. A…? Jo, taky jsem slzela. Nevím, nakolik to mohlo být únavou očí (přečetla jsem 200 stránek skoro tahem), ale tak nějak bych chtěla věřit, že to má na svědomí příběh. Jsem rozhodně zvědavá na další díl a doufám, že bude brzy. Vypadá totiž velice zajímavě. (Ale to se dá říct o každém dílu.) V recenzi na Stopy v krvi jsem si tak trochu stěžovala, že mi chybí označení linek. Už nemusím. Je tam vždy uveden rok, když se přesouváme do minulosti. Moderní linka je tentokrát nepřímo datována do roku 2015. Dozvíte se to až těsně před koncem, takže nebudu prozrazovat, jak jsem na ten rok přišla. Jestli v tuhle chvíli ještě pořád váháte, zda dát Robinsonovi šanci, rozhodně to alespoň zkuste… Věřím, že nebudete litovat. 

Mé hodnocení: 


Četli jste Hluboký hrob? Nebo Stopy v krvi?   

13 komentářů:

  1. Ach jo,ted ji nutne potrebuju jeste vic :-D Skvele napsana recenze :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě si k tobě taky najde cestu ;) Díky, ale už jsem napsala i lepší =D

      Vymazat
  2. Nečetla jsem první knihu, ale tato mě zaujala.

    OdpovědětVymazat
  3. Zaujalo mě to, takže se nejdříve podívám po prvním dílu :)

    OdpovědětVymazat
  4. Kniha mě také čeká právě díky spolupráci s nakladatelstvím Mystery Press. Chybí tu odkaz na nakladatelství. ,o) Navíc mě překvapilo, že ti poslali tištěnou knihu, protože jejich podmínkou je recenzní e-book. Recenze mi bohužel moc neřekla. Já potřebuji recenzi, ve které se dozvím o ději, o hlavních hrdinech, stylu psaní. Ve které je objetivní i subjektivní názor. Neříkám, že je tvá recenze špatná, ale mně bohužel nic nedala a nestačila mi... Na knihu se moc těším. Anotace mě nadchla, takže uvidíme, jak na mě zapůsobí. :o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za komentář. Já s Mystery Pressem nemám navázanou spolupráci, líbil se jim můj blog a tak mi nabídli, že si můžu jednu knihu vybrat. :) Protože šlo o jednorázovou akci, považovala jsem tuhle formu poděkování za dostačující.
      Abych pravdu řekla, v poslední době se svými recenzemi sama nejsem moc spokojená. Přijde mi, že bych se měla někam posunout, ale tak nějak nevím, na čem zapracovat. Většina komentářů, s nimiž se u sebe setkávám, je ve stylu "Pěkná recenze, moc se mi líbila :)". Sice potěší, ale neřekne, co zlepšit. Takže díky za ten tvůj. Budu se nato příště snažit myslet. Čím déle nad některou sedím, tím hůř mi psaní jde. Takže ikdyž bych asi správně neměla něco takovéhoto vůbec zveřejnit, stejně to dělám. Ideální pro mě je, když mohu okamžitě po dočtení začít psát, ale ne vždy je to možné. No a když to není možné, tak to pak vypadá takhle.
      Jsem zvědavá na tvůj názor :)

      Vymazat
    2. Aha, tak to byl Hluboký hrob správná volba. :o)
      Tak to je ale dobře. Vždycky je, co vylepšovat, takže jakmile začnu být se sebou spokojená, začnu na sobě makat ještě víc, abych neusnula na vavřínech. :o)) Navíc já jsem začínající recenzentka a pořád se snažím zlepšovat a hledat ten správný styl recenze. Pokud mohu doporučit, tak mně pomáhá tento odkaz - http://www.ped.muni.cz/pedor/dokumenty/jakpsatrecenze.pdf a snažím se tím řídit. :o) Jsem ráda, že se za můj komentář nezlobíš. Děkuju za pochopení a určitě držím pěsti při zlepšování. Dej tomu sama sebe, hlavně, ať tě to baví a ono to půjde! :o) Těším se na další recenzi. :o)

      Vymazat
    3. Děkuji za odkaz, kouknu se na něj. Napsala jsi to velice slušně, takže nevidím důvod, proč bych se měla zlobit. :)

      Vymazat
  5. Tak tenhle autor je teď hodně populární a taky mě láká k vyzkoušení :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše komentáře, vždy mi udělají radost :)

Používá technologii služby Blogger.